Jus galgat olahit guoddevaš ovdáneami, ferte buhtes čáhci leat olámuttos buohkaide. Máilmmis lea doarvái sáivačáhci, muhto heittot ekonomiija ja váilevaš infrastruktuvra dagaha dávjá váttisvuođaid.
Lea dahkkon olu sihkkarastit ahte hivssegat leat olámuttos buohkaide, muhto ovdáneapmi manná beare njozet. Máŋga miljovnna olbmo jápmet juohke jagi dávddaid dihte go buhtes čáhci ja hivssetvejolašvuođat eai leat olámuttos.
6.1 2030 rádjai galgá buohkain lea čáhci olámuttos man lea oadjebas juhkat, ii ge leat badjelmeare divrras. 6.2 2030 rádjai galgá fuolahuvvot ahte leat doarvái ja dásseárvosaš sanitára-, hygiena- ja hivssetvejolašvuođat buohkaide, erenomážit heivehuvvon nieiddaid, nissonolbmuid ja hearkkes olbmuid dárbbuide.
6.3 2030 rádjai galgá fuolahuvvot buoret čáhcekvalitehta dan bokte ahte unnidit nuoskkideami, heaitit bálkumis doabbariid, ráddjet várálaš kemikálaid ja ávdnasiid luoitima lundui, unnidit luoittačázi mii ii leat buhtistuvvon, ja ođđasit ávkkástallat eanet ávdnasiid miehtá máilmmi.
6.4 2030 rádjai galgá čáhci geavahuvvot beaktileappot buot surggiin, ja buhtes čázi guoddevaš geavaheapmi ja háhkanvejolašvuođat galget sihkkarastot unnidan dihte čáhceváni ja vai unnit meari olbmot vásihit čáhcevátnivuođa.
6.5 2030 rádjai galgá čáhceresurssaid integrerejuvvon hálddašeapmi ásahuvvot buot dásiin, earret eará ovttasbarggu bokte riikkarájiid rastá gokko dat heive.
6.6 2020 rádjai galget čáhceekosystemat suodjaluvvot ja ođđasis doaimmaskahttojuvvot, maiddái várit, vuovddit, njeaššit, jogat, čáhcesisttisdoalli báktešlájat ja jávrrit.
6.a 2030 rádjai viiddidit internationála ovttasbarggu ja doarjaga ovdánahttinriikkaid kapasitehta huksemii doaimmain ja prográmmain mat gullet čáhce- ja sanitáradillái, earret eará doarjut teknologiija mii čohkke čázi, sirre sáltti čázis, mii effektiiva vugiin hálddaša čáhceresurssaid ja mii čohkke, buhtista ja ođđasis geavaha luoittačázi.
6.b Doarjut ja nannet báikkálaš servodagaid váikkuheami buoridan dihte čáhce- ja sanitáradilálašvuođaid hálddašeami.